Když jsem pojala zájem koupit si coverlock, napsala jsem opraváři, který mi v minulosti úspěšně opravil v podstatě neopravitelný stroj, jakou značku nebo i jaký typ konkrétně by mi doporučil jako minimálně poruchový a jestli případně v jeho pražské prodejně takový stroj prodává. Odepsal mi: coverlocky jsme přestali prodávat, protože vesměs měl poruchy každý, respektive na tom ženské neumějí šít, a jsou s tím jen problémy. Takže – nic moc do začátku…
Začátkem léta mi kolegyně v práci donesla šaty s prosbou, jestli bych jí je nemohla zkrátit. Spodek byl založen coverlockovým stehem dvěma jehlami a chtěla, aby to vypadalo stejně. Složitě jsem jí musela vysvětlovat, že toto můj overlock nezvládne, a doporučila jsem jí naši spřátelenou firmu, kde jí sukni zkrátili. Poté mi začalo zajímat, co vše se dá takovým coverlockem vlastně ušít… A tak jsem začala pročítat internet a především sledovat videa z kanálu YouTube. Úplně jsem tomu propadla a začala spřádat vizi, že si jednou takový stroj koupím. No, netrvalo ani 3 týdny, a už jsem ho měla doma. J
A jak vůbec takový coverlock vybrat? Začala jsem jako se vším, co má sloužit více let – tedy ne podle jediného kritéria – co je levné, bude moje. Spíš cena byla to, co mi zajímalo jako poslední – chtěla jsem mít nového parťáka pro svůj koníček pokud možno na celý život. A tak jsem začala pročítat internetové diskuse. Ve volbě značky jsem měla vcelku jasno – buď Janome, od kterých mám doma už běžný šicí stroj a pak i overlock, nebo Brother. Jiné značky jsem blíže neznala a víc mě lákala Janome pro jejich bytelné kovové konstrukce a precizně zpracované vnitřní součástky, které vydrží dlouhá léta – ten můj stroj v podstatě šije skoro 25 let bez poruchy, jen mu začal po té době zpomalovat motorek, který mi zmiňovaný šikovný pan opravář opravil. Overlock šije bez poruchy asi 10 let. Jediné, v čem jsem váhala, bylo dá se říci přímo omámení Brotherem – tuhle značku mám vcelku oblíbenou, když jsem si kdysi pořizovala pletací stroj – tehdy jsem si sice nakonec koupila jinou značku, ale velmi mi zaujalo, co dokážou u Brothera vyrobit a tak ve mně budila značka důvěru i v oblasti šicích strojů. V začátcích jsem šila na poválečné Minervě maminky a později jsem si koupila v devadesátých letech v žižkovské zastavárně starou poctivou Singrovku za 420 Kč (doteď si tu cenu pamatuji), která uměla šít jen dopředu a neměla entl, nicméně jsem na ní ušila i podrážky k botám a po vymontování jedné součástky ušil až 6 mm dlouhý krásný a rovný steh na kůži, když jsem vyráběla metalové oblečky pro naši dívčí kapelu. Janome mi kdysi doporučil opravář jako bezporuchové stroje s extrémně pevnou konstrukcí. No konec vzpomínání a šup k současnosti.
Na internetových diskusích jsem se dočetla zajímavé poznatky jak o značkách, tak o typu stroje, resp. jeho tvaru. Když se člověk dívá na obrázek a coverlock zná jen z vyprávění, říká si, no fajn, dá se sehnat i za poloviční částku – například kdysi vcelku rozšířená značka Lucznik. Cena něco kolem 7 tisíc, paráda. Pak jsem ale narazila na jeden komentář od švadleny a ten se stal zásadním odrazovým můstkem pro moje rozhodnutí – psala, že je dobré mít u coverlocku větší rameno. A v tu chvíli jsem si uvědomila základní věc, kterou si člověk hned neuvědomí. U overlocku je v podstatě tvar stroje jedno, protože celá látka leží vlevo, stroj šije a stříhá po pravé straně, vpravo tím pádem vůbec žádná látka není, takže je důležité jen to, aby se do otvoru vešla pravá ruka. U coverlocku je to ale věc jiná – musí se tam vejít s rukou i látka, a tedy čím větší ta díra je, tím lépe.
Další diskutabilní otázkou byla záležitost ohledně hybridu – overlock/coverlock. V mém případě to bylo bezpředmětné, overlock jsem už měla, ale píši to sem pro dokreslení. Tyto dvojfunkční stroje mají své pro a proti. Mezi pro jednoznačně patří místo – máte v bytě jen jeden stroj místo dvou, a když máte malý byt, spíš ho strčíte do skříně vedle kufříkáče J, než tam stavět dva další stroje. Jenže když dojde na šití… pak je to už trochu jiná káva. Alespoň podle českých diskutérů. Ono to vypadá velmi prakticky – prostě si ho několika kroky přestavíte. Když odmyslím názory lidí, že přestavovací proces není zas tak úplně časově nenáročný, a amatérský pohled, že čím víc se něčím šteluje, kroutí nebo přestavuje, tím víc se to může časem opotřebovat, pak je tu jeden podstatný fakt z pohledu toho, kdo šije: nedovedu si představit, jak po každé operaci, kde je nutné přesedat od stroje ke stroji, přestavuji několik minut stroj. To lze aplikovat, když někdo šije něco jednou za uherský rok. A tak bych asi toto nikomu, kdo šije často, vůbec nedoporučovala, obzvláště poté, co jsem nedávno šila víc věcí najednou a přesedala jsem vážně ze židle na židli mezi 2 a někdy dokonce 3 stroji. Protože mnohdy nejde udělat to, že si nejdřív něco ušijete overlockem a pak přestavíte na coverlock, tak to prostě nefunguje, protože šití má určité posloupnosti. Z čehož vyplývá, že šití na takovém hybridním stroji se musí časově pěkně protáhnout, Nemluvě o tom, že dost lidí není moc technicky založeno a taková přestavba není vždy nejjednodušší. Alespoň co psali ti, kdo si takový stroj koupili, a nakonec jsem četla i názory, že ho používají v jednom režimu a stejně si nakonec radši koupili i samostatně druhý k němu. Proč ne, jenže takový hybrid stojí podstatně víc peněz, takže spíš bych ho vážně doporučila jen těm, co nemají vysloveně doma místo. Pro ty může být vhodnou volbou, obzvláště, když často nešijí.
Mezi zákazníky ceněnou značku patří i Merrylock, Babylock… Zejména overlocky jsou velmi chválené. Přiznám se ale, že jejich coverlockymi nezaujaly jednou podstatnou věcí – délkou ramene. Možná, že jsem to úplně dobře nestudovala, ale přijde mi, že Janome a Brother – alespoň v oblasti domácích šicích strojů – nemají ve svém otvoru pro ruku konkurenci. Takže jsem je zavrhla také.
Značku Singer jsem vůbec neuvažovala (o délce ramene nemluvě) – ta byla elitní při svém začátku strojů babiček. Pokud prodává někdo stroje v supermarketech v regálu mezi palačinkovačemi, kuchyňskými roboty, toustovači a varnými konvicemi, co si o tom myslet.
Značka Lucznik mi nezaujala již v době komunistické éry a jejich „moderních“ kufříkáčů, který tehdy měla snad každá domácnost – jednou jsem si ten krám vypůjčila od babičky a byl to dost rozdíl oproti staré Minervě, na kterou jsem byla zvyklá – připadala jsem si jako když mi maminka coby malé holčičce koupila červenobílý stroj na baterky značky Piko. Stál tehdy asi 300 Kč, šil řetízek a měl zhruba podobný přítlak patky, jako Lucznik. Do toho se mi navíc zasekla nitě a skončil u opraváře, což nebylo divu, když většina součástek byla prvotřídní plechařina. Lucznik coby moderní výrobce určitě zaujme zájemce nízkou cenou, věřím, že dnes vyrábí daleko kvalitněji a minimálně tím, že je to osvědčená značka, na kterou nejspíš v servisu mají náhradní díly. Rozhodně je tato značka lepší volbou než případné no name stroje a přístroje vyrobené na čínském pásu mezi jogurovači a palačinkovači, a nad kterými jásají ženy na diskusích kvůli jejich nízké ceně kolem dvou tisíc (normálnímu logicky uvažujícímu člověku musí ovšem dojít, že pokud cca polovinu ceny tvoří provize pro distributory a prodejce a ze zbytku se musí ještě nechat vyrobit obal, z čeho tak asi ty součástky Číňan mohl vyrobit, z kvalitního materiálu nejspíš ne… A že pokud chtějí na stroji šít víc než 10x za život, je lépe investovat minimálně dvojnásobnou částku a koupit si raději základní model nějaké osvědčené značky, která nepůsobí už z fotografie jako z hračkářství.
V tu chvíli bylo rozhodnuto. Moje volba se podstatně zúžila na značky Janome a Brother, které tato velká ramena u coverlocků mají, a šlo mi o to získat pouze coverlock. Z těchto značek jsem se zajímala o top modely, jak možnostmi šití, tak konstrukcí a možnostmi dalších dílů příslušenství. Zakotvila jsem u modelů Janome 2000 CPX (který oproti jeho lehce staršímu bratru Janome 1000 CPX měl podle popisu – cituji: „TLC – systém jednoduchého nastavení niťové páky, nepřeskakují stehy na jemných a pružných materiálech.“. A to mi tedy vážně zaujalo, protože při čtení diskusí, i s ohledem na vyjádření mého opraváře strojů, přeskakování stehu je často tématem diskusí a po prvním nadšení z nákupu stroje pak ženy často diskutují na téma, jak stroj seřídit tak, aby steh držel. Pro ty, co ještě coverlock úplně neznají – jedná se o steh, kterým jsou olemována trička z obchodu. Na vrchní straně se jedná o dva až tři rovné stehy a dole o tzv. krycí steh, který překrývá (pokud se při šití správně trefíte) kraj ohybu látky. Krycí steh se navíc dá použít i na líc jako ozdoba, třeba při šití cyklodresu nebo plavek. Když trochu odbočím, jestli se chcete vážně pobavit, podívejte se někde v tržnici ale i v butiku, jak se s ním zpravidla nějaká šička nemaže a dole mají často převis látky, mnohdy i naprosto křivě ustřižený, a tak to prodávají zákazníkům…
Takže „Janomka“ mi lákala již od samého počátku i tím, že bude mít nejspíš stejný typ šňůry, šlapky atd, a tedy že když se šije a stroje máte vedle sebe, dá se použít i jen jedna šlapka, kterou jednoduše nahoře přehodíte…. Vážným protikandidátem se ovšem stala značka Brother a jejich poslední modely. Další krasavec s velkým ramenem a srovnatelnými funkcemi byl elegantní a aktuální model Brother CV3440. Hledala jsem videa na YouTube a narazila na jedno, kde paní předvádí nové typy Brotherů… A to jsem tedy neměla vidět, protože jsem objevila úžasný model Brother – jejich vlajkovou loď v sekci coverlocků Brother CV3550. Nádhera – tedy alespoň se to tak jevilo z videa. V podstatě za málo peněz hodně muziky – tento typ má totiž navíc vrchní krycí steh. Asi týden jsem pak chodila a přemýšlela, zda vybrat Brother CV 3550 nebo Janome 2000CPX. J Příslušenství měly oba, velké rameno také, oba dobré osvědčené značky. Opět tedy čtení diskusí…. Kde jsem začala narážet na problém s vrchním krycím stehem, respektive s celým strojem s vrchním krytím. Dost lidí si stěžovalo, že jim to neváže steh… Další zas stroj chválili a psali i návod nastavení pnutí atd. Což nutno říct, jak jsem nedávno slyšela velmi moudrý názor – pokud by ty stroje nebyly dobré, tak je přece nebude firma vyrábět. Jen tedy, čím složitější mechanismus, žádá si asi větší preciznosti při nastavení parametrů a použití spotřebního materiálu.
Když to celé shrnu, nemyslím, že by Brother byl špatný stroj, spíš naopak. Ano, těžko se mi loučilo s myšlenkou, že ho aspoň nevyzkouším J Ale pokud byste se mi zeptali, proč jsem si vybrala právě Janome 2000CPX, napíšu vám následující moje postřehy.
Při začtení se do parametrů stroje – což je moje oblíbená činnost J, jsem porovnávala určitá kritéria a rozhodla se podle následujícího:
- Janome 2000 CPX měl jako víceméně všechny Janome bytelnou konstrukci. Mám od nich bez poruchy dva stroje, dlouhou řadu let.
- Protože nemáte možnost podívat se do stroje dovnitř, zbývá než doufat. Já nedoufala, ale zkusila uvažovat logicky. Pokud má srovnatelný stroj o 3 kila méně, a oba mají těla z plastu, o něčem to vypovídá. Třeba o tom, že většina součástek bude z kvalitní oceli a ne z plechu, hliníku, plastu atd. Tedy hrozí minimálně, že například cuckem nebo zaseklou látkou za něco zatáhnete, ono se to ohne – a řešíte opraváře. Vzhledem k váze stroje ani stroj neskáče při šití po stole.
- Pro srovnání: váha Brother 3550: 7,6 kg. Hloupější bratr „Bratra“ váží dokonce jen 7 kg. Oproti tomu váha Janome 2000 CPX: 10,2 kg. Co se možná nezkušené švadleně bude zdát jako nevýhoda (hůř ho unese), ocení zkušenější švadlena (stroj jí nebude jezdit po stole a dají se předpokládat kvalitní ocelové součástky či další bytelné komponenty). Kdo pamatuje za komunistů předpotopní ždímačku na prádlo nebo elektrický psací stroj Jatraň, Daro a Optima, ano, tak nějak to může vypadat, až budete šít na stroji větší rychlostí neodpovídající jeho nízké hmotnosti.
- Výkon motoru Brother CV 3550 je 62 W. U CV 3440 se mi nepodařilo nikde vyčíst, už to o něčem hovoří…nicméně větší arzenál než jeho chytřejší brácha do něj asi nikdo nenamontoval .….Výkon Janome 2000 CPX je 80 W. Minimálně chlapi či technicky založené ženy, co to nyní čtou, tuší, na to narážím. Pro ostatní praktická připomínka: až budete chtít prošít víc látek, stroj musí vyvinout větší sílu. Zbytek si domyslete. Nejspíš budete mít pedál promáčklý pod podlahou a stroj bude hučet a hekat, než propíchne jehlou silnější vrstvu látek.
- U modelů Brother je uvedeno „pro začátečníky“. Přiznám se, že tato věta ve mně příliš důvěry nebudí. Stejně jako protifakt, že Janome jsou v podstatě původem textilácké stroje a jejich domácí verze mají bytelné konstrukce i součástky, dá se říci dost srovnatelné se stroji našich babiček, které šijí doteď (stroje i babičky J ).
- Pětiletá záruka u Janome vypovídá jednak o tom, že 5 let se nemusíte bát, že budete platit opraváře, a jednak a především, že výrobce svému výrobku věří, takže si tu pětiletou záruku, jako v podstatě dá se říct i originálnímu způsobu PR pro jeho výrobek, může dovolit.
- Šicí stroj (jakýkoliv) si nekupujeme na týden, měsíc či rok. Kupujeme si ho kolikrát na celý život. Nebo aby při častém šití vydržel aspoň pár let bez závad. Závadami nemyslím běžný spotřební materiál jako jehly atd., ale prostě, to, aby steh stále vázal, nevyviklaly se části, které mají do sebe zapadat, cosi šít rovně atd. Nedá se na tom šetřit. Nedá se koukat v prvé řadě na cenu, na to, že v regálu vedle brambor v supermarketu zrovna vyklopili část kamionu z čínského frcu nějakého křumplu (který se nejspíš – podle zákona schválnosti, který platí stále, ač nebyl nikdy novelizován, rozbije přesně pár dnů po skončení záruční doby), ale na to, co chcete na tom stroji šít něco více než pár šatů na občas něco na mimino.
- Při té příležitosti jsem si uvědomila, že vlastně ten vrchní krycí šev ani tak moc nechci používat a i když bych ho mermomocí chtěla, mohu ho ušít z rubu a nepatrné odlišnosti ve vazbě stehu jistě jako neprofesionální švadlena domácího typu přežiju. J
- Janome po zakoupení u prodejce nabídl také členství v klubu Janome – po zaregistrování mám možnost kupovat věci Janome doplňků a spotřební materiál s podstatnou slevou. Paráda.
- Přiznám se, že stroj nekupuji nikdy podle vybavení v krabičce, ze které zhruba u 90 procent, resp. kromě pinzety a šroubováků, netuším, k čemu to vlastně všechno je. Už mám doma takto dvě krabičky s příslušenstvím, vlastně nyní už tři, a některé jsem dosud nevytáhla se sáčku. Nicméně velmi příjemným dárkem firmy bylo několik balení jehel. Paní jehly neměla na prodejně, ale firma mi je bez jakékoliv urgence sama během pár dnů poslala.
– Na doplnění – nedalo mi to a začala jsem zkoumat, který z dostupných Janome umí vrchní krycí steh. Zjistila jsem, že hybridní typ overlock-coverlock Janome 1200D. Trochu vyšší cenový level. Ideální pro lidi, co mají málo místa v bytě a současně chtějí kvalitu a komfort při šití.
Kde coverlock koupit? Nečekejte, že vlezete do běžného obchodu a tam na vás bude koukat coverlock, respektive možná bude, ale nejspíš tam bude v jedné značce, jednom modelu a bude stát několik měsíců či let v prodejně, kde se na něj práší a šije na něm kde kdo. Lépe je obrátit se na větší prodejce šicích strojů, ty seriozní, kteří kromě prodeje poskytují i záruční a pozáruční servis… a třeba i s jejich pomocí a úměrně stavu vaší peněženky vybrat typ stroje, který vám bude vyhovovat.
Já jsem si coverlock zakoupila v šicím centru STRIMA CZECH Praha, viz www.sicistroje-shop.cz. – jedná se o pražskou specializovanou prodejnu se sídlem v Oderské ulici, v Praze 9 – IMPERA PARK. Ano, je to tak trochu z ruky, ale tak často vážně coverlocky kupovat nechodím 😀 Ochotná paní prodavačka mi umožnila dorazit i v pozdějších hodinách před zavíračkou a spolu s jejím kolegou, který jak jsem ho odhadla, byl nejspíš dobrý servisák, mi poradili za pár minut spoustu věcí, které bych jako začátečnice s coverlockem poměrně dlouho hledala. Musím říct, že tato firma ve mně budila opravdu fantastickou důvěru už v předchozí několikatýdenní komunikaci – měli se mnou vážně trpělivost a to jsem se vyptávala na dost věcí, když jsem váhala mezi Brotherem a Janome. V podstatě mi nevymluvili ani jeden stroj – co si budeme povídat, sice tu hodnotím pro a proti, ale skvělé jsou nejspíš všechny tři jmenované. A určitě i další stroje z nabídky…Jen já řeším hodně detailů, protože mám kolem sebe ráda kvalitní věci a při svých mnoha nejrůznějších koníčcích, ke kterém patří mimo jiné i šití a módní návrhářství, mám ráda komfort u věcí, se kterými pracuji. Nechci se prostě u šití lidově řečeno, s něčím prudit… Šití má být pro mě zábava, ne činnost, která mi bude brát čas a nebudu se z ní těšit.
Závěrem si dovolím ještě pár poznatků ze šití na Janome 2000 CPX:
Stroj jsem vybalila z krabice a bez jakéhokoliv nastavování rovnou šil. Má velmi jednoduché navlékání, které jsem ihned pochopila i bez návodu. Návod jsem si otevřela jen jednou, když jsem hledala, jak stroj mazat.
Za pár týdnů jsem na něm ušila cca 20 kusů oblečení. Je to nádherná hračka, zařízení, kamarád pro vaše volné chvíle, k předchozímu stroji domácímu a overlocku.
Když se mi zeptáte, v jakém pořadí by se měly stroje kupovat, řeknu bez váhání: 1. Obyčejný kufříkový, co ušije spoustu věcí, 2. Overlock (šije a stříhá látku, vaše šití se posune dál do sféry profi šití). No a pokud se chcete posunout dál, ještě dál, ano, všechno co ušije coverlock, ušijete i na dvou předchozích jmenovaných strojích, jen trochu zdlouhavěji a ne tak pěkně – ale pokud si – 3. Koupíte ještě i coverlock, stanete se profesionálem ve své domácí šicí dílně a můžete vyrobit věci, které jste jindy objevovala v buticích. Na obyčejném stroji ušijete všechno, tedy skoro všechno, protože některé byť s fejkovými overlockovými stehy prostě úplet neušijí, látka se vcucne dovnitř. Kdyby to šlo, pak nebudou firmy vymýšlet overlocky. Overlock vás posune výš – můžete šít i úplety, krajky, tyly, tenoučké látky, jaké si umanete….Ovšem pokud s ním chcete šít i bez použití běžného stroje, pak je potřeba dost přemýšlet a dost věcí se neušije, protože overlock je určen prioritně ke spojení dvou látek. Při potřebě například přišít vrchní našitou kapsu nemáte šanci. A na to je tu právě šicí stroj coverlock. A teď když namítnete, že máte přece i obyčejný stroj, na to vám řeknu, nojo, jenže coverlock vám prošije i úplet, což ten běžný stroj kolikrát neudělá…. S trojsestavou šicí stroj, overlock a coverlock se stanete opravdovou švadlenou a to šití vás bude především bavit. Nechcete přece šít jen proto, abyste ušetřila, ze starých hadrů levnými nitěmi na křumplu, kde až se to za pár šití vyčvachtá, budete řešit, kdo vám to opraví (a on se nejspíš ani nikdo nenajde).. Chcete vytvořit originální modely, na sebe či rodinné příslušníky a přátele, modely, které se nedají koupit, jsou originální a vám či někomu jinému udělají radost, ne aby nosil něco, co když nebudete v jeho blízkosti, zase rychle sundá.
Z mého pohledu je Janome 2000 CPX naprosto spolehlivý coverlock. Jsem absolutně prosta toho, co čtu od nešťastných diskutérek o rozpadávajícím se stehu. Ano, v prvním týdnu, když jsem se s ním učila šít, se mi steh také párkrát rozpadl, takže jsem musela ručně chytat nití a jehlou ve spodu očka nebo šev vypárat a přešít znovu. Nyní už mohu s konečnou platností shrnout rady, proč se coverlock – pokud se nejedná o konstrukční vadu nebo nějaký vyčvachtaný 50 let starý vysloužilec z fabriky – rozpadá ve švu:
Tipy, proč coverlock nešije správně:
- Stroj je potřeba (nejen coverlock ale všechny stroje) často čistit a mazat. Na čištění postačí koupit ideálně plochý štětec na vodovky se štětinami (tvrdší chlupy). Tím vymetete veškerý prach z látek, zbytky nití atd, z útrob stroje, a současně je potřeba ho vymést štětcem ze stroje ven, případně vyluxovat malým ručním vysavačem (velký neodporučuji, aby omylem nedošlo k vysátí nějaké součástky). Poté je potřeba zakoupit si za cca pár desítek korun olej do šicích strojů.
- U oleje do šicích strojů zásadně doporučuji kupovat ho pouze od seriozních prodejců šicích strojů, ne někde v čínském e-shopu. Co ušetříte na oleji, dáte několikanásobně za opraváře, až se vám stroj zadře. Olejnička vám navíc vydrží minimálně rok, což při ceně asi 30 korun není světoborná částka. Vyvarujte se používání oleje stolního, různého másla, margarínu, krému na ruce a jiné patlanice, které si občas ženy mezi sebou v dobré víře radí – vím o čem mluvím, kdysi jsem na radu jedné „odbornice“ namazala stroj stolním olejem, Naštěstí mi náš ferda Mravenec opravář v práci poradil, jak si stroj opravit, abych ho nemusela vyhodit do konteineru – opravář mi ho nechtěl vzít. Ani se mu nedivím. Musela jsem ho kompletně prolít několika litry petroleje, celý ho rozebrat na cimpr campr, vymáchat jednotlivé díly v petroleji, pak ho opět smontovat, promazat – a hurá, naštěstí zadřené součástky povolily a začalo to šít… Jen mi asi ještě týden po vypadávaly odněkud z útrob žvance slepených kuliček připomínajících žvýkačku. Totéž platí i při radách zaručených rad „odbornic“ při šití plastických hmot (koženky) nebo kůže. Ano, kůže a koženka se maže, aby patka dobře klouzala po povrchu, ale olejem do šicích strojů, žádná indulona, olej na smažení nebo dokonce si někdo někde radil mazat to vyjetým olejem z auta. Pane bože, ač nejsem pobožná, já to musela napsat. Tyto strašlivé preparáty se totiž dostanou do stroje i přes jehlu, sice ne hned, ale za déle, ale můžete si též rovnou objednat flašku petroleje, a montéra, pokud sama nejste talentovaná na montování součástek. Jinak tedy mazat, čistit, mazat, čistit. Pokud šijete na stroji půl roku a především na coverlocku a napíšete, že vám ze začátku šil a teď už ne, co dodat. Prostě – kdo maže, ten jede. 😀 No a nejen to, že vám steh neváže, ale stane se horší věc a sice, když o sebe narážení součástky a nejsou namazané,při sebelepší kvalitě oceli prostě časem dochází k jejich opotřebení (což jsme i zas u ceny strojů a kvality součástek s tím související). Pokud jsou plochy namazané, pak se nic nezničí. Součástky o sebe plynule narážejí, pohybují se – a tím pádem se jehla a další součástky stroje dostanou do míst, kam mají – a steh šije správně. Nic nezadrhává. Další věc je, že stroje po namazání jsou podstatně méně hlučné. Mazat je při častém, nebo dokonce denním šití, je potřeba několikrát do měsíce. Je dobré kapající olej setřít ubrouskem – osobně si dávám pod mazanou část vždy ubrousek, olej hned odkapává. Pak je dobré olej „vyšít“ na kousku látky – ušít alespoň dva metry stehnu třeba na papíru nebo látce, aby pak olej látku neumastil. Kdyby i ano, olej se dá vyprat.
- Důležité je nekupovat nitě čínské výroby v supermarketech, ale zakoupit si kvalitní nitě ve specializovaných prodejnách. Nekvalitní nitě se trhají, jsou málo stočené, jakoby chlupaté, tedy se různě trhají, cuckují, drhnou v jehle, nehledě o tom, že levné nitě se dají jednoduše přetrhnout. Pokud investujete čas, peníze do stroje a látky, nekažte si výsledek své práce tím, že to ušijete podobným levným materiálem. Pokaždé, když vidím, jak ženy na diskusi jásají, že v Lidlu mají levné nitě v různých barvách, říkám si, vážně ty nitě všechny spotřebují? V těch příšerných barvách? A není lepší si koupit pro konkrétní šití barevně sladěné nitě, které se netrhají a neoddělají vám po delším používání nějakou součástku v šicím stroji? A chce se jim vážně diskutovat, proč jim stroj nešije nebo trhá nitě? Neříkám, že nemůžou prodávat i v supermarketu dobré nitě, ale to vážně člověk nezjistí, pokud si tu špulku nevezme do ruky, kus neodmotá, nepodívá se na strukturu niti a nezkusí si kus utrhnout. Což vám nejspíš v krámu nedovolí, takže je to tak trochu ruská ruleta. Ale jestli máte zbytečné peníze na nákup něčeho, co pak třeba vyhodíte, proč to nezkusit.
- Ještě téma cívek s nitěmi: špulky, jak se jim dříve říkalo, musí být ideálně stejné, stejného výrobce, stejné velikosti. Prostě mít 4 rovnocenné cívky. Nekupujte nikdy úplně malé cívky s malým návinem – kupte si minimálně cívky střední velikosti. Osobně po nejrůznějších zkušenostech kupuju obrovské špulky – vyjdou při počtu metrů na cívce navíc výrazně levněji. Cívky se stejnoměrně odvíjejí a tím nedochází u coverlockového stehu k utažení například jedné z nití, což se rádo děje, pokud cívka končí nebo je někde nit navázaná a podobně… Při docházení nitě se cívka stane lehčí, nit je třeba zašmodrchaná.. Tím dojde prostě ke zpomalení otáčení, někdy cívka dokonce vyletí ven… a rovnou můžete počítat s tím, že se vám coverlockový steh dole rozpadne. Ano, investice do čtyř špulek může vyjít u čtyřech cívek až na 400 korun, ale zas nemusíte dlouho nitě řešit. Osobně nyní šiji v této cenové hladině nitěmi od Stoklasy a jsou naprosto super.
- Stroj může špatně šít chybně namontovanou jehlou – jehly musíte kontrolovat, aby nebyly ohnuté, bez tupé špičky atd., nečekat s výměnou, jen až sama praskne. Jehla u většiny strojů se montuje na doraz nahoru, a žlábek kolem dírky musí být vpředu. Přesné instrukce naleznete v návodu vašeho stroje. Ano, mimochodem…. v příslušenství v krabičkách jsem našla i držáček na jehlu, skvělá věc. Asi probádám i zbytek svých třech krabiček s příslušenstvím. J
- Netahat při šití za látku – tím dojde opět k tomu, že jehla se nemusí potkávat s nití tam, kde má.
- Shrnuto: kvalitní nitě na větších cívkách, stroj čistit a mazat, netahat za látku – a mělo by to bezvadně šít. Předpokládám, že to platí pro všechny coverlocky, nejen pro Janome 2000 CPX.
- Co se týče pnutí nití, je dobré držet se návodu u Vašeho stroje a šikovnější mohou laborovat. Já osobně jsem to moc zatím neřešila, coverlock mi šije spolehlivě. Některé ženy preferují automatické pnutí – já cokoliv, co je automat, zavrhuji, vždycky je lepší mít právo volby u nějakých atypických materaiálů. I když se samozřejmě mohu i mýlit.
- Pokud ani tak coverlock stále neváže, doporučuji spojit se s prodejcem a nechat ho prověřit v rámci záručního či pozáručního servisu. Je možné, že jste měla smůlu na vadný kus. Přece jen to cestuje bůhví jak někde lodí a kamiony přes půl zeměkoule.
- Začátečnicím hlavně doporučuji, aby krabici doma vybalovaly bez přítomnosti partnera typu kutil. J Nevím proč, ale kutilové mají tendenci do všeho odborně mluvit, a jak vidí kolečko, hned s ním točit. Já doma mám naštěstí manžela, který se realizuje sám jinými koníčky, a především je velmi technicky zdatný, ale vím o případech, kdy ženám jejich partneři v podstatě zničili či přestavili do nefunkčnosti šicí stroj nebo jakoukoliv jinou technickou věc, protože se samozvolili do role, že to musí po tom výrobci přeštelovat, aby „to líp fungovalo“. Pak vznikne situace, kdy v lepším případě si to žena zase sama zpátky podle návodu nastaví, v horším případě řeší servis. Pokud doma máte takového kutila, pak doporučuji alespoň krabici rychle vybalit a dříve než vám začne čímkoliv kroutit (zejména kolečka na pnutí nitě na overlocku a coverlocku si o to vysloveně říkají), vyfoťte si nastavení pnutí nití, přítlak a další parametry, respektive, preventivně si vyfoťte přednavlečený stroj ze všech stran i uvnitř, a to dříve, než partner začne něčím točit, kroutit a mačkat. Znám i případ, kdy vzal kutil vercajch a začal se šťourat ve stroji donešeném právě ze servisu.(kde servisák napravoval to, že se ve stroji někdo neodborně šťoural, protože steh trhal nitě a vůbec nevázal steh, jelikož měl vychýlený lágr, tedy ani vázat nemohl). Stroj pak samozřejmě opět nešil, ale svedlo se to na nebohého opraváře, který „si za tu prasárnu ještě vzal peníze“, a paní přikyvovala, majíc ke svému muži důvěru. Prostě jakýkoliv stroj patří do rukou jen tomu, kdo na něm šije, kdo tomu rozumí, nebo opraváři, nebo aspoň někomu rozumnému, kdo se rád zvědavě podívá, ale ničím hned nekroutí, něco nešteluje a neupravuje „aby to líp šilo“. Jedná se o velmi titěrný mechanismus, dá se to přirovnat téměř k hodinářské práci, jen ve větší velikosti. Jestli máte stroj, který vám šije, chraňte ho proti invazi kutilůJ Přeji příjemné šití… A hlavně hodně peněz na spoustu a spoustu látek do vaší syslírny.
Tento článek není zaujatý vůči partnerům domácích švadlenek. Není napsán pro určitou prodejnu na základě získání produktu zdarma apod., ale proto, že jsem byla s nákupem i výběrem zboží spokojena. Jelikož nejsem nikým za zveřejňování placena, tak si mohu psát co chci, a tudíž tomu můžete i věřit. J Minimálně si počíst mé vlastní názory,které se nemusejí ztotožňovat ovšem s názory vašimi či jiných lidí. Berte proto tento článek pouze jako tip, pokud váháte, jaký coverlock vybrat, nebo tip, co dělat, když vám coverlock nedělá, co má. Jako tip pro to, že pokud to se šitím myslíte vážně, šicí stroje nakupujte zásadně u specializovaných prodejců šicích strojů. Pokud půjdete koupit nákup na uvaření obědu, také pro něj nepůjdete do šicího centra. Tak proč chodit do prodejny s buřtama pro šicí stroj. A pokud někdo vyřadil po padesáti letech šicí stroj z fabriky, věděl proč to dělá. Jestli nemáte peníze na to, abyste si koupili lepší stroj, radši jděte k serioznímu prodejci, peníze použijte na první splátku a na zbytek si vezměte půjčku. I za 4 – 5 tisíc korun se dá dnes sehnat slušný stroj, který vám v případě potřeby aspoň někdo opraví. Článek by neměl být ani výzvou pro majitelky strojů a nití z čínských shopů a českých supermarketů pro naštvané reakce, spíš inspirací, aby to co mají, věnovaly začátečníku ve svém okolí či to šouply do první popelnice cestou do šicího centra, a pořídili si v něm lepší arzenál pro svoje účinné střílení do světa paní Módy a preciznosti zpracování vlastních modelů včetně vlastního komfortu při samotném šití..
Ceny na coverlocky, které mě zaujaly (ceny v době psaní tohoto článku):
Doporučuji prodejce: STRIMA CZECH Praha www.sicistroje-shop.cz.
Text: Jana Henychová
Foto mých favoritů převzato ze stránek www.sicistroje-shop.cz.
