BRUSEL – Evropská komise dnes představila svůj podzimní balíček opatření v oblasti hospodářské politiky, včetně stanovisek k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny na rok 2021 a politických doporučení pro eurozónu. Jde o druhý krok v cyklu evropského semestru 2021, který začal v září zveřejněním roční strategie pro udržitelný růst, jejímž ústředním prvkem je koncepce konkurenceschopné udržitelnosti. Roční strategie rovněž poskytla členským státům strategické pokyny při vypracovávání jejich plánů na podporu oživení a odolnosti a stanovila vztah mezi facilitou na podporu oživení a odolnosti a evropským semestrem. Dnešní balíček vychází z hospodářské prognózy z podzimu 2020, která byla vypracována v kontextu vysoké nejistoty. Předpokládá se v ní, že se produkci v eurozóně a v EU v roce 2022 v důsledku ekonomického šoku způsobeného koronavirovou pandemií nepodaří dosáhnout úrovně před pandemií.
Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny
Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů na rok 2021 zohledňují probíhající zdravotní krizi, vysokou míru nejistoty a prudký hospodářský propad v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19. Vzhledem k aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu byla fiskální doporučení vydaná Radou v červenci 2020 kvalitativní povahy. Dnešní stanoviska se proto zabývají zejména otázkou, zda jsou podpůrná rozpočtová opatření plánovaná na rok 2021 dočasná, a pokud ne, zda se plánují kompenzační opatření.
Komise dospěla k závěru, že všechny návrhy rozpočtových plánů jsou celkově v souladu s doporučeními Rady z 20. července 2020. Většina opatření podporuje hospodářskou činnost v podmínkách značné nejistoty. Některá opatření uvedená v návrzích rozpočtových plánů Francie, Itálie, Litvy a Slovenska podle všeho nejsou dočasná a nejsou ani vyvážena kompenzačními opatřeními. Litva předložila svůj návrh rozpočtového plánu za předpokladu nezměněné politiky a vyzývá se, aby předložila aktualizovaný návrh rozpočtového plánu.
V případě Belgie, Francie, Itálie, Portugalska, Řecka a Španělska je vzhledem k úrovni jejich veřejného dluhu a velmi závažným problémům s udržitelností ve střednědobém horizontu, které existovaly již před vypuknutím pandemie COVID-19, důležité zajistit, aby při přijímání podpůrných rozpočtových opatření byla zachována fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu.
Opatření v rámci Paktu o stabilitě a růstu týkající se Rumunska
Rumunsko v roce 2019 porušilo prahovou hodnotu schodku podle Smlouvy, a proto je vůči němu od dubna 2020 veden postup při nadměrném schodku. Vzhledem k přetrvávající vysoké nejistotě způsobené koronavirovou pandemií se Komise domnívá, že by v rámci postupu při nadměrném schodku uplatňovaného vůči Rumunsku nemělo být v této chvíli přijímáno žádné rozhodnutí o dalších krocích. Rozpočtovou situaci Rumunska Komise znovu posoudí na jaře 2021.
Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny představuje pro členské státy eurozóny individuální poradenství k tématům, jež se týkají fungování eurozóny jako celku. V letošním roce navíc poskytuje politické pokyny k prioritám, které by členské státy eurozóny měly sledovat ve svých plánech na podporu oživení a odolnosti. Vyzývá členské státy eurozóny, aby zajistily, že orientace jejich fiskální politiky zůstane v roce 2021 i nadále podpůrná. Zároveň členské státy nabádá k tomu, aby své fiskální politiky přeorientovaly směrem k dosažení obezřetných střednědobých pozic, jakmile to epidemiologické a hospodářské podmínky dovolí. V doporučení se dále členské státy vybízejí k tomu, aby posílily vnitrostátní institucionální rámce a provedly prioritní reformy a investice, které zlepší udržitelnost a odolnost eurozóny a jejích členů. Tyto reformy a investiční opatření by měly vytvořit vhodné podmínky pro hospodářské oživení, jež bude v souladu s ekologickou a digitální transformací. Doporučení vyzývá rovněž k dokončení hospodářské a měnové unie a k posílení mezinárodní úlohy eura.
Zpráva mechanismu varování – sloužící jako nástroj pro kontrolu a odhalování potenciální makroekonomické nerovnováhy – konstatuje, že ačkoli se makroekonomická nerovnováha až do vypuknutí krize COVID-19 zmenšovala, v členských státech, které se již před pandemií COVID-19 s nerovnováhou potýkaly, její riziko podle všeho narůstá. Ve zprávě se doporučuje vypracovat hloubkové přezkumy ke zjištění a posouzení závažnosti možné makroekonomické nerovnováhy pro 12 členských států, u nichž byla nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha zjištěna již v únoru 2020. To je případ Francie, Chorvatska, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Španělska a Švédska.
Návrh společné zprávy o zaměstnanosti analyzuje dopad pandemie COVID-19 na zaměstnanost a sociální situaci v Evropě. Koronavirová krize ukončila šestiletý pozitivní trend na trhu práce. Celkový počet zaměstnaných osob a míra zaměstnanosti výrazně poklesly, ačkoli nárůst míry nezaměstnanosti byl doposud mírný díky rychlému přijetí režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření. Členské státy, které již před pandemií čelily vážným socioekonomickým problémům, jsou nyní v důsledku krize ještě zranitelnější. Hospodářský otřes, který utrpěl trh práce, se v různých odvětvích a kategoriích pracovníků projevuje jinak. Pokles zaměstnanosti se výrazněji dotkl pracovníků v nestandardních formách zaměstnání. Nezaměstnanost mladých lidí vzrostla znatelněji než v případě jiných věkových skupin. Prudce stoupl podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Výrazně zasaženi negativním dopadem krize jsou i pracovníci narození mimo EU. Komise bude veškerý vývoj na trhu práce a v sociální oblasti i nadále pozorně sledovat a zároveň bude pravidelně aktualizovat monitor výsledků v oblasti zaměstnanosti a monitor výsledků v oblasti sociální ochrany. V rámci mimořádného evropského semestru 2021 navíc společná zpráva o zaměstnanosti pomůže členským státům určit prioritní oblasti pro reformy a investice, které by měly v kontextu hlavních směrů politik zaměstnanosti zahrnout do svých plánů na podporu oživení a odolnosti.
Komise je odhodlána provádět takovou strategii udržitelného růstu, která EU a jejím členským státům pomůže dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Pracovní dokument o plnění cílů v oblasti udržitelného rozvoje vysvětluje, jak Komise při tvorbě svých politik pokračuje v plnění svého závazku, pokud jde o udržitelný rozvoj, Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje.
Zpráva o posíleném dohledu a zprávy o dohledu po ukončení programu
Z osmé zprávy o posíleném dohledu nad Řeckem vyplývá, že řecké orgány navzdory nepříznivým okolnostem způsobeným pandemií COVID-19 přijaly nezbytná opatření k dosažení dohodnutých závazků a provedly řadu zásadních reforem. Zpráva by mohla posloužit jako základ pro rozhodnutí Euroskupiny o uvolnění dalšího souboru politicky podmíněných dluhových opatření.
Ve zprávách o dohledu po ukončení programu týkajících se Irska, Kypru, Portugalska a Španělska je vyvozen závěr, že schopnost splácet je u každého z těchto států nadále solidní.
Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis prohlásil: „Vzhledem k tomu, že se Evropa nyní nachází uprostřed druhé vlny pandemie, musíme navázat na naše dosavadní úsilí a navzájem se podporovat, abychom tuto krizi přestáli. Cílem podzimního balíčku je nasměrovat ekonomiky EU do klidnějších vod a poskytnout politické pokyny pro naše společné hospodářské oživení. Aby se Evropa vrátila ke své významné konkurenční pozici na světové scéně, potřebujeme cílená a dočasná opatření fiskální podpory, jakož i dobře zvolené reformy a investice, které povedou ke spravedlivému, inkluzivnímu a udržitelnému oživení. V této chvíli potřebujeme rychlou politickou dohodu o facilitě na podporu oživení a odolnosti, aby mohla v současných neklidných podmínkách poskytnout bezpečný finanční přístav. Vyzývám všechny členské státy, aby ve svých plánech na podporu oživení a odolnosti stanovily ambiciózní politické programy, které budou všeobecně prospěšné.“
Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni k tomu uvedl: „V souvislosti s přerušeným oživením a velmi vysokou mírou nejistoty musí vlády i nadále přijímat opatření pro řešení krize a podporovat oživení. Většina opatření zahrnutých do rozpočtů zemí eurozóny na rok 2021 je oprávněně zacílená na podporu hospodářské činnosti. Pro intenzivní a vyvážené oživení je však rozhodující, aby vstoupil v platnost nástroj na podporu oživení Next Generation EU. Ten je totiž potřebný k obnovení důvěry, oživení investic a pokračování transformačních reforem s cílem zachovat naši planetu, vybudovat spravedlivější společnosti a dosáhnout úspěšné digitalizace. Apeluji proto na vlády zemí EU, aby v tomto klíčovém okamžiku projevily silný smysl pro odpovědnost vůči svým vlastním občanům a všem Evropanům. Pojďme tento plán obnovy společně zahájit.“
Komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit prohlásil: „Krize COVID-19 ukončila pozitivní trend, který na trhu práce přetrvával v uplynulých šesti letech. Postihla všechny Evropany, zejména ovšem mladé lidi a osoby s dočasnými nebo atypickými pracovními smlouvami. EU bude i nadále mobilizovat veškeré zdroje, které má k dispozici, a bude podporovat členské státy v jejich úsilí o zmírnění socioekonomických důsledků krize, ochranu pracovníků, zachování pracovních míst a usnadnění přechodu trhu práce k zelené a digitální ekonomice. Abychom se přizpůsobili trhu práce po skončení pandemie COVID-19, musí se naše úsilí soustředit na dovednosti a odbornou přípravu. Je zásadní, abychom se v době krize zaměřili na nejzranitelnější skupiny ve společnosti a ještě více se angažovali v boji proti chudobě, vyloučení a nerovnostem.“
Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby balíček projednaly a schválily pokyny, které dnes byly předloženy. Se zájmem očekává, že s Evropským parlamentem zahájí konstruktivní dialog o obsahu tohoto balíčku a o každém dalším kroku v cyklu evropského semestru.
Zdroj: Evropská komise
Ing. Jan Rott
