BRUSEL – EU zahajuje činnost nového evropského zdravotnického sboru, který umožní rychleji reagovat na krizové situace
Brusel 15. února 2016
Evropská unie dnes zahajuje činnost evropského zdravotnického sboru, který přispěje k účinnější mobilizaci lékařských a zdravotnických týmů a vybavení v případě krizových situaci uvnitř i vně EU.
Prostřednictvím evropského zdravotnického sboru mohou členské státy EU a ostatní evropské země, které se na systému podílejí, dát k dispozici lékařské týmy a vybavení pro rychlé nasazení ještě předtím, než krizová situace nastane, díky čemuž bude možné reagovat rychleji a předvídatelněji. Součástí zdravotnického sboru budou krizové lékařské týmy, koordinátoři z řad zdravotnických a lékařských expertů, mobilní laboratoře pro biologickou bezpečnost, lékařská evakuační letadla a týmy pro logistickou podporu.
„Cílem evropského zdravotnického sboru je zajistit výrazně rychlejší a účinnější reakci EU v případě propuknutí zdravotní krize. Musíme si vzít ponaučení z reakce na epidemii eboly, kdy se jako klíčový problém ukázala být mobilizace lékařských týmů. Děkuji všem členským státům, které již přispěly, a vybízím k účasti také ostatní země, aby EU mohla patřičně reagovat na stále rostoucí potřeby a mohla účinněji plánovat a lépe se připravit, ještě předtím než krizová situace vůbec nastane,“ řekl komisař Christos Stylianides, který uvádí dnešní slavnostní zahajovací akt na vysoké úrovni v Bruselu.
Rámec pro evropský zdravotnický sbor je součástí evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události (známé také jako tzv. „společný dobrovolný sbor“) vytvořené jako součást mechanismu civilní ochrany Unie. Do společného dobrovolného sboru svými týmy a vybavením doposud přispěly Belgie, Česká republika, Finsko, Francie, Lucembursko, Německo, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko.
Hlavní problém, který se vyskytl během reakce na vypuknutí epidemie viru Ebola, spočíval v nedostatečně rychlém nasazení lékařského personálu, což vedlo k následným obtížím v logistice a řízení. To přivedlo koncem roku 2014 Německo a Francii na myšlenku navrhnout tzv. „bílé přilby“, a položit tak základ zdravotnického sboru. Evropský zdravotnický sbor je nyní součástí evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události.
Mechanismus civilní ochrany Unie usnadňuje spolupráci v oblasti reakce na katastrofy mezi 33 evropskými státy (28 členských států EU, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Černá Hora, Norsko a Srbsko). K mechanismu v současné době přistupuje také Turecko. Tyto zúčastněné státy sdružují své zdroje, které mohou být poskytnuty zemím postiženým katastrofou na celém světě. Po své aktivaci mechanismus zajistí koordinaci poskytování pomoci uvnitř i vně EU. Evropská komise spravuje mechanismus prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události.
V roce 2014 byla jako součást snah posílit připravenost a zvýšit reakceschopnost EU na katastrofy vytvořena evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události („společný dobrovolný sbor“). Kapacita sdružuje předběžně vyhrazené podpůrné týmy a vybavení určené k nasazení při reakci na mimořádné situace na celém světě.
Evropský zdravotnický sbor bude zároveň evropským příspěvkem ke Globální pracovní skupině pro zdravotní krize (Global Health Emergency Workforce), která vzniká pod záštitou Světové zdravotnické organizace.
(-jh-)