BRUSEL – Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci dnes přijaly společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, posílení odolnosti EU, jejích členských států a partnerských zemí a intenzivnější spolupráci s NATO v oblasti boje proti těmto hrozbám.
V poslední době jsou EU a její členské státy stále častěji konfrontovány s hybridními hrozbami, mezi něž patří i nepřátelské akce s cílem destabilizovat určitý region nebo stát. Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci dnes přijaly společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, posílení odolnosti EU, jejích členských států a partnerských zemí a intenzivnější spolupráci s NATO v oblasti boje proti těmto hrozbám.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová se k tomuto tématu vyjádřila takto: „Situace v oblasti bezpečnosti se v posledních letech dramaticky změnila. Na hranicích EU číhají nové hybridní hrozby. EU se tomu musí přizpůsobit a znásobit své kapacity, aby mohla splnit svou úlohu zajišťovatele bezpečnosti. Je třeba ještě více posílit vzájemnou provázanost mezi vnější a vnitřní bezpečností. Tyto nové návrhy nám mají pomoci zesílit naši schopnost čelit hrozbám hybridního charakteru. Proto se rovněž zaměříme na intenzivnější spolupráci a koordinaci s NATO.“
Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, dodala: „EU musí zajistit svým občanům bezpečí, a proto musí být schopna přizpůsobit se, předvídat a reagovat na proměnlivý charakter hrozeb, kterým čelíme. Znamená to, že musíme zlepšit svou odolnost a vnitřní bezpečnost a také svou schopnost bojovat proti novým hrozbám přicházejícím zvenčí. Díky tomuto rámci můžeme nyní bojovat proti společným hybridním hrozbám společně. Dnes představujeme konkrétní návrhy pro Unii a členské státy, díky nimž bude možné posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, zlepšit odolnost, řešit strategická slabá místa a připravit koordinovanou reakci.“
Zmíněný společný rámec nabízí komplexní taktiku pro zdokonalení společné reakce na problémy, které představují hybridní hrozby pro členské státy, občany a kolektivní bezpečnost Evropy. Sdružuje všechny příslušné aktéry, politiky a nástroje nutné jak pro boj proti dopadům hybridních hrozeb, tak i pro jejich zmírňování, a to koordinovanějším způsobem. Konkrétně vychází z Evropského programu pro bezpečnost, který Komise přijala v dubnu 2015, a dále ze strategií pro jednotlivá odvětví, např. strategie kybernetické bezpečnosti EU, strategie energetické bezpečnosti a strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost.
Společný rámec spojuje stávající politiky a navrhuje 22 praktických opatření zaměřených na:
– zlepšení informovanosti tím, že budou vytvořeny specializované mechanismy pro výměnu informací mezi členskými státy a koordinaci činnosti EU pro zajištění strategické komunikace,
– posílení odolnosti potenciálních strategických a kritických odvětví, jako je kybernetická bezpečnost, kritické infrastruktury (energetika, doprava, kosmický průmysl), ochrana finančního systému a ochrana veřejného zdraví, a intenzivnější boj proti násilnému extremismu a radikalizaci,
– prevenci krizí, reakce na ně a zotavení pomocí nových účinných postupů, ale i zkoumáním použitelnosti a praktických důsledků tzv. doložky solidarity (článek 222 SFEU) a doložky o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 SEU) v případech, kdy dojde k dalekosáhlým a závažným hybridním útokům,
– posílení spolupráce mezi EU a NATO i dalšími partnerskými organizacemi při jejich společném boji proti hybridním hrozbám, přičemž se budou dodržovat zásady společného a samostatného rozhodování každé organizace.
Rámec je navržen tak, aby poskytoval spolehlivý základ pro pomoc členským státům v jejich společném boji proti hybridním hrozbám, a využívá širokou škálu nástrojů a iniciativ EU a rovněž úplného potenciálu Smluv.
Hybridními hrozbami jsou označovány různé činnosti, které často kombinují konvenční i nekonvenční metody a které různí státní i nestátní aktéři mohou využívat koordinovaným způsobem, aniž by byla formálně vyhlášena válka. Cílem je nejen způsobit přímé škody a využít slabých míst, ale také destabilizovat společnost a vytvářet nepřehledné situace s cílem narušit rozhodovací procesy.
Boj proti hybridním hrozbám je z velké části v pravomoci členských států, které nesou hlavní odpovědnost. Společný rámec, který dnes předložila Evropská komise a vysoká představitelka Mogheriniová, má členským státům EU a jejich partnerům pomoci v boji proti hybridním hrozbám a zlepšit jejich odolnost v případě, že jsou jim vystaveny. Za tímto účelem kombinuje evropské a vnitrostátní nástroje efektivněji než v minulosti. Navíc mnoho členských států EU čelí společným hrozbám, které se mohou zaměřovat na přeshraniční sítě nebo infrastruktury. Tento návrh vychází z politických směrů předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera, který zdůraznil, že je nutné „pracovat na posílení Evropy, pokud jde o záležitosti bezpečnosti a obrany“. Je rovněž odpovědí na výzvu Rady pro zahraniční věci ze dne 18. května 2015, která žádala, aby byly vypracovány proveditelné návrhy pro boj proti hybridním hrozbám.
(-jh-)